Památky 2022, 1(1):55-75

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Iva Steinová
Matana a.s.

Text se zaměřuje na vyhodnocení a interpretaci výzkumu židovského hřbitova v Kolodějích nad Lužnicí, který je nejrozsáhlejším památkovým areálem tohoto typu v dnešním Jihočeském kraji. Podrobný průzkum hřbitova a dokumentaci náhrobků uskutečnila v letech 2015-2019 autorka příspěvku v rámci činnosti MATANA, a. s. Na jeho ploše se nachází 533 náhrobků včetně nejstaršího dochovaného v jižních Čechách, který je datován rokem 1590. Od druhé poloviny 18. století byly Koloděje sídlem bechyňského a později budějovického a táborského krajského rabinátu, a tudíž i významným centrem židovské vzdělanosti. Přítomnost vzdělanců a rabínů je patrná ze sepulkrálií, vyskytují se mezi nimi náhrobky místních rabínů a jejich rodinných příslušníků. Na hřbitově se nachází jediná tumba na území jižních Čech, která stojí nad hrobem krajského rabína. Koloděje jsou též rodištěm významných představitelů kulturního dění 20. století, zejména bratří Alfréda (1914-1976) a Emila (1918-1994) Radokových, jejichž předkové jsou na hřbitově pohřbeni.

Klíčová slova: Koloděje nad Lužnicí; židovské hřbitovy; židovské osídlení; náhrobky; rabíni

Jewish Cemetery in Koloděje nad Lužnicí

The text focuses on the evaluation and interpretation of the research of the Jewish cemetery in Koloděje nad Lužnicí, which is the largest monumental complex of this type in the present-day South Bohemia Region. Detailed research of the cemetery and documentation of tombstones was carried out in 2015-2019 by the author of the paper within the framework of Matana, a. s. activities. There are 533 tombstones on its area, including the oldest preserved tombstone in South Bohemia, which dates back to 1590. From the second half of the 18th century Koloděje was the seat of the Bechyně and later České Budějovice Budějovice and Tábor regional rabbinate and therefore an important centre of Jewish education. The presence of scholars and rabbis is evident in the sepulchral monuments, including tombstones of local rabbis and their family members. The cemetery has the only "Tumba" (small house-like gravestone) in South Bohemia, which stands above the grave of the regional rabbi. Koloděje is also the birthplace of important representatives of 20th century cultural events, especially the brothers Alfred (1914-1976) and Emil (1918-1994) Radok, whose ancestors are buried in the cemetery.

Keywords: Koloděje nad Lužnicí, Jewish cemeteries, Jewish settlement, tombstones, rabbis

Zveřejněno: 27. září 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Steinová, I. (2022). Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí. Památky1(1 (Jižní Čechy)), 55-75
Stáhnout citaci

Reference

  1. BEIDER, Alexander, A Dictionary of Ashkenazic Given Names. Their Origins, Structure, Pronunciation, and Migrations, Bergenfield 2001.
  2. BLÜML, Josef, Židovská komunita v Kolodějích nad Lužnicí, in: Naše dny se naplnily. Z historie Židů v jižních Čechách, PODLEŠÁK, Jan (ed.), České Budějovice - Čkyně 2002, s. 32-35.
  3. BOHÁČEK, Jan - HÁLEK, Jan - KUČEROVÁ, Klára - MÁDLOVÁ, Vlasta (edd.), Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793, I. Budějovický kraj, Praha 2002.
  4. BROCKE, Michael - CARLEBACH, Julius, Biographisches Handbuch der Rabbiner I. Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1781-1871, München 2004.
  5. EIBENSCHITZ, Jonatan ben Natan Nate, Ja'arot devaš II., Sulzbach 5559 = 1799.
  6. FRIED, Samuel, Kehila kedoschah Kalladay, Jüdisches Archiv 2, 1928/1929.
  7. HOCK, Simon, Familien Prags, Epitaphien des Alten jüdischen Friedhofs in Prag, Pressburg 1892.
  8. MATLAS, Pavel, Velkostatek Koloděje nad Lužnicí (1738-1947/48), inventář, Státní oblastní archiv Třeboň 2007.
  9. MATUŠÍKOVÁ, Lenka, Juden im ersten böhmischen Kataster 1653-1655 , Judaica Bohemiae, 2002, roč. 37, s. 5-91.
  10. MAUR, Eduard - PÍŠOVÁ, Dagmar, Sčítání konzumentů soli v Čechách roku 1702. Edice pramene, Historická demografie, 1994, roč. 18, s. 7-67.
  11. MUNELES, Otto, From the Archives of the State Jewish Museum, in: Jewish Studies. Essays in honour of the very reverend Dr Gustav Sicher chief Rabbi of Prague, ILLTIS, Rudolf (ed.), Prague 1955, s. 100-107.
  12. POLAKOVIČ, Daniel - STEINOVÁ, Iva - VLADAŘOVÁ, Petra, Židovské hřbitovy na jihu Čech, České Budějovice 2021.
  13. SAKAŘ, Josef, Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí I, Týn nad Vltavou 1935.
  14. SAKAŘ, Josef, Dějiny Židů v Týně n. Vlt., v Kolodějích, Neznašově a okolí, in: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, GOLD, Hugo (ed.), Praha - Brno 1934, s. 240-245.
  15. von SCHÖNFELD, Johann Ferdinand (ed.), Materialien zur diplomatischen Genealogie des Adels der Österreichischen Monarchie I, Prag 1812.
  16. STEINOVÁ, Iva, Even zikaron. Paměť židovských náhrobních kamenů. Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou 2021.
  17. STEINOVÁ, Iva, Maceva. Židovský náhrobek a jeho symbolika ve světle tradice, Praha 2011.
  18. STEINOVÁ, Iva, Židovský hřbitov v Myslkovicích, in: Epigraphica et Sepulcralia 10, ROHÁČEK, Jiří (ed.), Praha 2021, s. 291-312.
  19. SUDOVÁ, Martina, Židovství na Vltavotýnsku, Týn nad Vltavou 2003.
  20. SUDOVÁ, Martina - KOVÁŘ, Daniel, Tvrze, hrady a zámky jižních Čech. Život a sídla jihočeské šlechty, Olomouc 2003.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.