Památky 2022, 1(2):3-28

Kostel sv. Václava v Radošově. K peripetiím stavebního procesu na západočeských panstvích bádenských markrabat

Jakub Krček ORCID..., Lubomír Zeman ORCID...

Článek se zabývá okolnostmi výstavby kostela sv. Václava v Radošově (okr. Karlovy Vary), realizované v letech 1755-1758 pod patronací majitele panství Ostrov, bádenského markraběte Ludwiga Georga. Vychází ze standardního stavebněhistorického průzkumu objektu, ovšem akcentuje pouze tu stavební fázi, kdy na místě staršího zbořeného kostela vzniká pozdně barokní novostavba. Tu pak analyzuje z hlediska stavebního provedení a architektonického řešení a následně se zabývá jejím významem v rámci systému církevní správy na ostrovském dominiu. Značný prostor je věnován písemným pramenům, které umožňují detailní vhled do situace na staveništi, jež byla ovlivněna sporem o výši mzdy mezi zadavatelem stavby a jejím zhotovitelem, stavitelem Johannem Casparem Söllnerem z Útviny. Studie přináší přesné datační ukotvení a autorskou atribuci svatováclavského kostela včetně naznačení distinktivních rysů, které jsou společné pro více staveb bádenského okruhu. V obecnější rovině nabízí náhled na stavební dílo barokního období, chápané nikoliv jako hotový artefakt, nýbrž jako proces, ovlivněný řadou faktorů, především ekonomických.

Klíčová slova: Radošov (okr. Karlovy Vary); panství Ostrov; barokní architektura; barokní stavitelství; sakrální stavby; bádenská skupina staveb; stavitelé Söllnerové

St. Wenceslas Church in Radošov. On the Peripeteia of the Building Process on the West Bohemian Estates of the Margrave of Baden-Baden

The article deals with the circumstances of the construction of the church of St. Wenceslas in Radošov (Karlovy Vary district), realized in 1755-1758 under the patronage of the owner of the Ostrov estate, the Baden-Baden Margrave Ludwig Georg. It is based on a standard building-historical survey of the building, but emphasises only the construction phase when a Late Baroque new building was being built on the site of the older demolished church. It then analyses it in terms of its construction and architectural design and then discusses its significance within the system of church administration on the Ostrov estate. Considerable emphasis is devoted to documentary sources that provide detailed insight into the situation on the construction site, which was affected by a wage dispute between the client and the contractor, the builder Johann Caspar Söllner of Útvina. The study provides a precise dating and authorial attribution of St. Wenceslas Church, including an indication of the distinctive features common to several buildings of the Baden-Baden circuit. On a more general level, it offers insight into the building work of the Baroque period understood not as a finished artefact but as a process influenced by a number of factors, primarily economic ones.

Keywords: Radošov (Karlovy Vary district); Ostrov estate; Baroque architecture; Baroque civil engineering; sacral buildings; Baden-Baden group of buildings; Söllner civil engineers

Zveřejněno: 30. listopad 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krček, J., & Zeman, L. (2022). Kostel sv. Václava v Radošově. K peripetiím stavebního procesu na západočeských panstvích bádenských markrabat. Památky, 1(2 (Západní Čechy)), 3-28
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BENEŠ, František, Z cesty po Rakovnicku, Žatecku a Loketsku, Památky archaeologické a místopisné, 1869, roč. 8, č. 8, s. 565-576.
    2. BERNAU, Bedřich, Čechy společnou prací spisovatelův a umělců českých. 10. díl. Krušné hory a Poohří, Praha 1896.
    3. BURDOVÁ, Pavla, a kol. (edd.), Tereziánský katastr český. 3. sv. Dominikál, Praha 1970.
    4. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioecesenos Pragenae pro anno Domini MDCCCXC, Pragae [1890].
    5. GAMERITH, Andreas, Rund um die Baustelle. Voraussetzungen und Alltag einer barocken Klosterbaustelle am Beispiel des Stiftes Altenburg, in: Leben und Alltag in böhmisch-mährischen und niederösterreichischen Klöstern in Spätmittelalter und Neuzeit, SPECHT, Heidemarie - ČERNUŠÁK, Tomáš (edd.), St. Pölten - Brno 2011, s. 86-100.
    6. GNIRS, Anton, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, (Prag 1933), München 1996.
    7. HAUBERT, Jan, a kol., Státní oblastní archív v Plzni. Průvodce po archívních fondech. 3. sv., Praha 1976.
    8. KRČEK, Jakub, "Předhusitský kostelíček přestavbou znešvařený". Ze starších dějin kostela sv. Václava v Radošově, Sborník muzea Karlovarského kraje, 2021, roč. 29, s. 7-24.
    9. KRČEK, Jakub, Stavba budovy děkanství v Horním Slavkově v letech 1754-1756, Západočeské archivy, 2021, roč. 12, s. 86-109.
    10. KRČEK, Jakub - ZEMAN, Lubomír, Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína, Průzkumy památek, 2019, roč. 26, č. 2, s. 93-110. Přejít k původnímu zdroji...
    11. KUČA, Karel - ZEMAN, Lubomír, Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji, Karlovy Vary 2006.
    12. KÜHNL, Josef, Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung, Schlackenwerth [1923].
    13. KUMPERA, Jan, Západní Čechy od A do Z. Historie, památky, příroda, Praha - Plzeň 2003.
    14. LHOTÁK, Jan, Dlouhá cesta městečka Hartmanic k samostatné farnosti. Příspěvek k církevní správě v Pošumaví na sklonku barokní doby, in: Tenkrát na západě (Čech). Kapitoly z dějin kultury a každodennosti Plzně a Plzeňského kraje, STOČES, Jiří - MUŠKOVÁ, Eva, a kol., Plzeň 2013, s. 80-100.
    15. LÍBAL, Dobroslav - HEROUTOVÁ, Marie - MUK, Jan, Pasport okresů Západočeského kraje. Okres Karlovy Vary, Praha: SÚRPMO 1972 (nepublikovaný strojopis v archivu NPÚ, ÚOP v Lokti).
    16. MACEK, Petr, Barokní stavitelství, in: Barokní Praha - barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, FEJTOVÁ, Olga, a kol. (edd.), Praha 2004, s. 245-259.
    17. NEUWIRTH, Joseph, Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in den Jahren 1372-1378, Prag 1890.
    18. POCHE, Emanuel (ed.), Umělecké památky Čech. 1. sv. A-J, Praha 1977.
    19. POCHE, Emanuel (ed.), Umělecké památky Čech. 3. sv. P-Š, Praha 1980.
    20. RENNER, Anna M., Das herzoglich sachsen-lauenburgische und markgräflich badische Herrschaftsarchiv Schlackenwerth, Zeitschrift für die Geschichte des Oberrheins, 1943, roč. 95 (= N. F. 56), s. 49-171.
    21. SCHALLER, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. 2. Theil. Ellbogner Kreis, Prag 1785.
    22. STUCHLÁ, Pavla, Prachatický vikariát 1676-1750. Vybrané otázky církevní správy, Praha 2004.
    23. TOMŠÍ, Lubomír, Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov 1998.
    24. ÚLOVEC, Jiří, Dokumentace církevních staveb okresu Karlovy Vary ve fondu Archiv pražského arcibiskupství, Historický sborník Karlovarska, 1997, roč. 5, s. 63-86. Přejít k původnímu zdroji...
    25. VLČEK, Pavel (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
    26. WACHSMANOVÁ, Viktorie, Život a dílo Abrahama Leuthnera, Památky archaelogické, 1946, roč. 42, s. 14-60.
    27. WIRTH, Zdeněk (ed.), Umělecké památky Čech, Praha 1957.
    28. ZEMAN, Lubomír, Dřevěný krytý most přes řeku Ohři v Radošově opět stojí, Zprávy památkové péče, 2004, roč. 64, č. 2, s. 113-117. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Památkový katalog, dostupné online: https://www.pamatkovykatalog.cz [20. 04. 2021].
    30. Porta fontium - Bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů, dostupné online: https://www.portafontium.eu [cit. 03. 05. 2021].

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah