Památky 2024, 3(1):51-81

Brutalismus, architektura sportovních staveb a limity i možnosti památkové ochrany

Martin Strakoš
NPÚ, ÚOP v Ostravě

Brutalismus se jako architektonický styl zformoval v kontextu modernismu v 50. letech 20. století ve Velké Británii, zatímco do sovětizované střední a východní Evropy pronikal až v průběhu následujícího desetiletí. V českém prostředí se uplatnil v 60. až 80. letech 20. století především u veřejných staveb, konkrétně u kulturních domů, hotelů, sportovních a administrativních budov, objektů infrastruktury nebo u memoriálních realizací a smutečních síní. Studie pojednává v úvodní části o genezi brutalismu a jeho teoretickém ukotvení. V druhé části se zaměřuje na sportovní stavby Ostravska, kde se s principy brutalismu setkáváme u multifunkční haly v Havířově, u bývalého Paláce kultury a sportu v Ostravě-Zábřehu (ČEZ a posléze Ostravar Aréna), plaveckého bazénu v Ostravě-Porubě a multifunkční haly ve Frýdku-Místku, která byla zbořena v roce 2013. Řešení zmíněných objektů spočívá ve stylově příznačné konstrukční i materiálové skladbě a ve výrazné skulpturální formě, zasazené do městského prostředí v širším urbanistickém rámci, často však ve své době nedořešeném. Nejen to vyvolalo další intervence, obvykle odlišné od původních plánů. Studie se zabývá vznikem těchto staveb, jejich stavebním vývojem, současností i možnostmi a limity eventuální památkové ochrany.

Klíčová slova: brutalismus; architektura; sport; památková péče; Ostravsko

Brutalism, the Architecture of Sports Buildings and the Conservation Limits and Options

Brutalism emerged as an architectural style in the context of modernism in the 1950s in Great Britain, while it did not penetrate Soviet-era Central and Eastern Europe until the following decade. In the Czech environment, it was applied in the 1960s to 1980s mainly in public buildings, namely culture houses, hotels, sports and administrative buildings, infrastructure objects or memorial objects and funeral halls. In the introductory part, the study discusses the genesis of Brutalism and its theoretical anchoring. In the second part it focuses on sports buildings in Ostrava, where the principles of Brutalism are encountered in the multifunctional hall in Havířov, the former Palace of Culture and Sport in Ostrava-Zábřeh (ČEZ and later Ostravar Arena), the swimming pool in Ostrava-Poruba and the multifunctional hall in Frýdek-Místek, which was demolished in 2013. The architectural design of the above-mentioned buildings lies in a stylistically characteristic structural and material composition and in a distinctive sculptural form, set in the urban environment within a broader urban framework, but often unfinished in its time, causing further interventions, usually different from the original plans. The study examines the origins of these buildings, their structural development, their present-day status and the possibilities and limits of their eventual conservation.

Keywords: brutalism; architecture; sport; heritage conservation; Ostrava Region

Zveřejněno: 1. březen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Strakoš, M. (2024). Brutalismus, architektura sportovních staveb a limity i možnosti památkové ochrany. Památky, 3(1 (Morava a Slezsko)), 51-81
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Atlas of Brutalist Architecture, London - New York 2018 (2022).
    2. BANHAM, Reyner, The New Brutalism. Ethic or Estetic, London 1966.
    3. BANHAM, Reyner, Brutalismus in der Architektur. Ethik oder Ästhetik, Stuttgart - Bern 1966.
    4. CURL, James Stevens, Budování dystopie. Podivný triumf architektonického barbarství, Brno 2022.
    5. DEDEČEK, Vladimír, "Ostravský Palác kultury a športu Vítkovice". Slovo autora, Projekt, 1991, roč. 33, č. 1-2, s. 13-15.
    6. ELSER, Oliver - KURZ, Philip - SCHMAL, Peter Cachola (eds.), SOS Brutalism. A Global Survey, Zürich 2017.
    7. FRAMPTON, Kenneth, Moderní architektura. Kritické dějiny, Praha 2022.
    8. GORYCZKOVÁ, Naďa (ed.), Transgas. Areál řídící ústředny Tranzitního plynovodu a budova FMPE v Praze. Historie, architektura, památkový potenciál, Praha 2019.
    9. UFFELEN, Chris, Brutalismus včera a dnes, Praha 2019.
    10. HAAS, Felix, Moderná svetová architektura, Bratislava 1968.
    11. HAAS, Felix, Architektura 20. století, Praha 1978.
    12. HARTHERLEY, Owen, Militantní modernismus, Praha 2021.
    13. MITÁŠOVÁ, Monika (ed.), Vladimír Dedeček. Interpretácie architektonického diela, Bratislava 2017. - ln - [NĚMEC, Ladislav], Současná architektura, Víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-Místku, Kulturní měsíčník, 1986, roč. 4, č. 2, s. 20-21.
    14. O. CH. [CHMIEL, Oskar], Víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-Místku, Československý architekt, 1988, roč. 34, č. 23, s. 3.
    15. SEDLÁKOVÁ, Radomíra, Plavecký bazén v Ostravě, Architektura ČSR, 1989, roč. 48, č. 3, s. 17-20.
    16. SMETANA, Bohumír, Brutalismus v architektuře, Domov, 1967, roč. 7, č. 4, s. 45.
    17. STRAKOŠ, Martin, Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton. Kapitoly o architektuře a výtvarném umění 50. a 60. let 20. století od Bruselu po Ostravu, Ostrava 2014.
    18. STRAKOŠ, Martin, Zpráva o zaniklé potenciální památce pozdního modernismu: Víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-Místku, in: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2013, Ostrava 2013, s. 68-81.
    19. ŠVÁCHA, Rostislav, Architektura 1958-1970, in: ŠVÁCHA, Rostislav - PLATOVSKÁ, Marie (eds.), Dějiny českého výtvarného umění IV./1 (1958-2000), Praha, 2007, s. 66-69.
    20. ŠVÁCHA, Rostislav (ed.), Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012, Praha 2012.
    21. URLICH, Petr, Obchodní dům Kotva. Historie, urbanismus, architektura, Praha 2018. Památky 3/2024/1 81
    22. VÁCLAVÍK, Radim, Sportovní hala Vítkovice - přístavba, Architekt, 2007, roč. 53, č. 10, s. 23-29.
    23. VORLÍK, Petr - POLÁČKOVÁ, Tereza (eds.), Architektura na červeném seznamu, Praha 2020.
    24. VRABELOVÁ, Renata (ed.), Architektura 60. a 70. let v České republice I. a II., Praha 2020.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah